Konec školního roku se blíží!

Chvílemi to vypadá, že už zavládlo léto, ale to pravé léto začíná 1.července. Alespoň pro mne 🙂. Poslední noc před předáváním vysvědčení jsem skoro nespala, tak moc jsem se na poslední den ve škole těšila. Školu jsem přitom měla ráda, ale ta představa volna, kdy nemusím vstávat a s ostatními dětmi z vesnice pobíháme po loukách, hrajeme si v lese, v potoce, večery trávíme u ohně se špekáčkem nebo brambory v horkých uhlících mě naplňovala obrovským očekáváním. Ta spousta malých každodenních dobrodružství, plných smíchu, přátelství, bezstarostnosti a sluníčka jsou pro mne ty nejkrásnější vzpomínky. Ono to teda tak idylické často nebylo, obrovská moucha, která neúnavně doráží a leze po obličeji s prvním paprskem slunce mne často vytrhla ze snění, takže jsem spánek nedobrovolně vzdala a šla hledat útěchu v dobré snídani. Při ní jsem se často dozvěděla, že mé plány vezmou za své, protože si pro mne maminka připravila lepší program – “ide sa na hafery”. Jde se tedy na borůvky. Je potřeba vyjít brzy ráno, ať tam nejsme v tom největším “pařáku”. ( Otravná moucha odvedla dobrou práci). Čeká nás výšlap svižným krokem do velkého kopce, tam je totiž “hafer” nejvíc. Kochávala bych se probouzejícím ránem plným ptačího zpěvu a klíšťat, nebýt fobie z hadů, která mne přiměla za každou pokřivenou větvičkou na zemi vidět zmiji a nutila mne z plných plic zakřičet úlekem do poklidné krajiny. Množství nádob nemělo smysl komentovat, vím, že dokud nenasbíráme minimálně 10 litrů, domů se nejde. Jedinou útěchou je pro mne těšení se na svačinku – zteplalá Májka s čerstvým rohlíkem je pro mne v tu chvíli ta největší delikatesa. Další dny se odvíjely v podobném duchu. Jednou se šel obírat rybíz na odporně kyselou marmeládu, při jejíž výrobě se mi neustále ucpával mlýnek, jindy se sbíraly mandelinky – taky se dávaly do zavařovačky, ale díkybohu ne na marmeládu. Potom přišla sezona meruňková, broskvová a okurková – s jejímž významem nemohu souhlasit . Co šlo, to se nacpalo do sklenic. A pobíhání po loukách? Ano, nebylo nad rychlé sprinty s hráběmi v ruce v okamžiku, kdy se blíží letní bouřka, která by zhatila náročnou práci při sušení sena. Cože jsem to psala o šťastném létu? 🙂 Trochu jsem se od svého původního plánu, napsat článek o posledním školním dni odchýlila, nějak hezky se mi na ty školní časy vzpomínalo….Takže rychle zpět na začátek konce školního roku 🙂 Stalo se zvykem paní učitelku za její celoroční snahu odměnit, za mých časů to byla obvykle kytička utržená ze zahrádky, každý rok jí vévodil barevný žebříček – tak jsme ji nazývali. Ne, že by to nepotěšilo, ale když tento nápad mělo 29 mých spolužáků, myslím si, že spousta dárečků skončila někde v koutku školní zahrady. Nápad udělat z mých výrobků dárečky pro učitelky přišel naprosto přirozeně – nechtěla jsem synovu paní učitelku trápit další kytkou nebo hrnkem a tak jsem vybrala ten nejhezčí náramek, připojila kartičku s jejím jménem a připsala osobní vzkaz. Prý se zaleskly i slzičky dojetí, tvrdil syn. A to už byl jen krůček k uvědomění si, že osobité dárky udělají velkou radost. Člověk tomu věnoval čas, darovat něco “šité na míru”  a to přece musí potěšit. Proto jsem se tento rok na tento typ dárků zaměřila a věřím, že Andílci a náramky z minerálů vyvolají pozitivní emoce. Kartičky mají rozměr 8x8cm, na přední stranu dávám text, pro koho je dáreček určen ( pro paní učitelku, učitele, asistentku, vychovatelku, kuchařku, zkrátka pro kohokoliv, komu chcete poděkovat) + jméno obdarovaného. Paní učitelka také může být úžasná, nezapomenutelná, báječná – cokoliv si vzpomenete. Na druhé straně bývá obvykle poděkování se jménem žáčka. Pokud si nepřejete jinak, běžně dávám text MALÍ ČLOVÍČCI POTŘEBUJÍ VELKE SRDCE – VAŠE. DĚKUJI ZA VŠE” + jméno.  Můžete si ale také zvolit, co napsat – např. Děkuji za krásná léta ve školce nebo děkuji za Vaši laskavost a trpělivost nebo děkuji, co jsem se díky Vám naučil/naučila. Nedávno jsem četla diskuzi o vhodných dárcích na konec školního roku – často byla zmíněna láhev vína, já bych to teda jako dárek brala, ale pro ty, kterým by to nepřišlo vhodné, (a že jich bylo dost) moc ráda vyrobím něco z mé dílničky ;). Přeji Vám krásné těšení se na léto! Lucie